Ladislav Sutnar (9. listopadu 1897 – 13. listopadu 1976) byl grafický designér z Plzně. Vlivný grafický designér, který svými návrhy inspirovanými avantgardním vizuálním jazykem konstruktivismu a německé školy Bauhaus položil základy moderní informační grafiky.
Autor: Josef Sudek,
zdroj: Wikipedia
Sutnar studoval malířství na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, architekturu na Karlově univerzitě a matematiku na ČVUT. Ještě v Praze byl Sutnar členem družstva Artel. Družstvo Artel tvořili designéři z Československa, kteří vyráběli nábytek a pořádali dílny podle zásad přístupnosti umění Wiener Werkstätte. Mezi média patřila keramika, textil, koberce, nábytek a kov, jejichž cílem bylo vizuálně zlepšit zážitky z každodenního života. Organizace zanikla v roce 1924.
Jeho organizátorské aktivity dokládají, že byl zároveň skvělým manažerem, což dokázal především jako ředitel společnosti Družstevní práce a její značky Krásná jizba. Snil o zdravém a hygienickém bydlení pro široké vrstvy obyvatel. Avantgardní výdobytky se měly promítnout do obálek na knize, do nádobí, do osvětlení, do nábytku, do uspořádání bytu i do podoby vlastní architektury. Nový design nabízel nejen tvarovou úspornost, ale i velkou praktičnost a vysokou kvalitu použitého materiálu.
Po škole
V roce 1927 se stal vedoucím designu publikací velkého nakladatelství v Praze. V roce 1928 pak odjel na mezinárodní výstavu Pressa, kde měl odpovědnost za československý pavilon. Doprovázel ho Augustin Tschinkel (český malíř, grafik a typograf české moderny, také pedagog vytvářející nové metody práce a teoretik umění).
Byl klíčovou postavou modernistických uměleckých a designérských kruhů v Praze mezi první a druhou světovou válkou. Od roku 1932 byl Sutnar ředitelem Státní grafické školy, ale pořád pokračoval v práci ve výstavní tvorbě. Díky své neunánavné houževnatosti získal v roce 1929 zlatou medaili na výstavě v Barceloně. Působil také jako umělecký ředitel knižního nakladatelství a redaktor architektonického časopisu. Sutnar uplatnil své avantgardní cítění i v dalších projektech, navrhoval časopisy, výstavy, sklo, porcelán, textil a hračky.
Cesta do Ameriky
Sutnar získal zakázku na návrh československého pavilonu pro Světovou výstavu v New Yorku v roce 1939. Po vypuknutí druhé světové války se rozhodl zůstat ve Spojených státech, kde zůstal po zbytek své kariéry.
Stal se uměleckým ředitelem společnosti Sweet’s Catalog Service, kde navrhoval graficky inovativní publikace a vyvíjel designové systémy pro přehledné uspořádání složitých informací. Jedním z jeho nejvýznamnějších přínosů byl nápad umístit závorky kolem směrových čísel, což usnadnilo pochopení dlouhých telefonních čísel.
Multifunkční umělec
Byl také jedním z prvních designérů, kteří ve svých pracích používali místo jednotlivých stránek dvoustrany, čímž zvětšili prostor pro vizuální informace. Jeho grafické práce a filozofii představila kniha a výstava Ladislav Sutnar z roku 1961: Vizuální design v akci. Sutnar měl trvalý vliv na oblast informačního designu a postmoderní styl grafického designu.
Sutnarova tvorba si vypůjčila principy De Stijl a vyznačovala se redukcí na základní barvy, rovné linie a celkovou harmonií nepravidelného zarovnání textu. Silné používání diagonálních prvků, typografie a obrazů silněji vyjadřuje jeho styl designu, který lze zařadit do konstruktivismu. Prostor je rozdělen na bílé a černé plochy a skládá se z prvků se symbolikou. Podobně jako u Jana Tschicholda a moderní typografie se jeho styl omezoval na písmo a barvu v rámci striktního rozvržení. Výrazněji se jeho tvorba propojila se základy Bauhausu. Jeho práce jsou jednoduché, ale naznačují pohyb pomocí živých barev a směrových vzorů.
Šedesátá léta se pro konstruktéra ukázala jako obtížné období, protože se obrátil k vydání knihy Strip Street (1963). Jednalo se o album 12 erotických sítotisků. Sutnar uspořádal v newyorské galerii dvě výstavy svých aktů: In Pursuit of Venus (1966) a Venus: Joy-Art (1969). Tato díla se vymykala jeho normě, přesto obsahovala Sutnarův hierarchický designový přístup otce moderního informačního designu. Termín “plakáty beze slov” odkazuje na Sutnarův výrazný plakátový design, který charakterizuje jednotlivé tisky této série. Obrazy jsou reprodukovány v 392stránkové monografii.
“V této neklidné době chladné a odcizené společnosti,” napsal, “pokud obrazy dokáží vdechnout pocit, je poslání splněno.”
Ladislav Sutnar
V 60. letech maloval zajímavé obrazy, které jsou jeho vlastní a originální variantou na americký pop-art a evropské art-deco.
Na jeho počest byla 1. dubna 2014 pojmenována Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara, která je součástí Západočeské univerzity a sídlí v designérově rodišti v Plzni.
Další zajímavé fotografie ze života a tvorby Ladislava Sutnara si můžete prohlédnout na stránce UPM – >>>ZDE<<<
Chcete si pořídit nějaký kousek? Máte štěstí, jednu soupravu máme zatím skladem! >>>TADY<<<
Zdroj: Wikipedia Autor: Janka