Sklárna Lötz, známá v mezinárodním kontextu jako Loetz představuje jednu z nejvýznamnějších kapitol v historii českého uměleckého sklářství. Od svého založení v roce 1798 Johannem Lötzem po její zánik v roce 1947 prošla sklárna Loetz fascinujícím vývojem, během kterého se adaptovala, inovovala a zanechala trvalý odkaz v podobě svých uměleckých děl.
Historie
Johann Lötz položil základy své brusírny skla v Kašperských Horách v roce 1814 a o devět let později, v roce 1823, si pronajal sklárnu Zlatá Studna. Partnerství s Josefem Schmidem st. a Josefem Schmidem ml. v roce 1826 vedlo k založení společné firmy „Johann Lötz, Schmid & syn“, což byl počátek cesty, která transformovala regionální sklárnu na mezinárodně uznávaný podnik.
Po Johannově smrti v roce 1844 se dědičkou firmy stala jeho druhá žena Susanne Lötzová, což bylo v té době neobvyklé, zejména v průmyslových a řemeslných sektorech. Její role jako vedoucí podnikatelky ukázala její odhodlání a schopnost udržet sklárnu na čele inovací a uměleckého sklářství. Díky své neotřesitelné odvaze a dalekozrakostí přesunula provoz do sklárny Debrník a později do Klášterského Mlýna. Pod jejím vedením sklárna Loetz pokračovala v rozvoji a inovacích, které již byly zavedeny jejími předchůdci. Její schopnost řídit sklárnu v náročných dobách a pokračovat ve spolupráci s předními umělci a designéry té doby pomohla udržet Loetz jako respektovanou značku v uměleckém sklářství. Vdova Susanne Lötz prokázala nejen obchodní schopnosti, ale také cit pro umění a design, což bylo klíčové pro udržení inovativního ducha sklárny. Její účast na první Světové výstavě v Londýně v roce 1851 nebyla jen odvážným krokem ven z komfortní zóny, ale i významným mezníkem, který oznámil příchod Loetzu na mezinárodní scénu.
Klíčové osobnosti sklárny
Max Ritter von Spaun – vizionářský vůdce
Přelomovým momentem pro sklárnu Loetz bylo převzetí vedení Maxem Ritterem von Spaunem v roce 1879. Von Spaun, vnuk zakladatele, byl pravým inovátorem a vizionářem, jehož ambice vedly sklárnu k experimentování s novými technikami a materiály. Jeho vedení transformovalo Loetz z tradičního sklářského podniku na průkopnickou uměleckou sklárnu, která byla na čele evropského uměleckého sklářství. Pod jeho vedením sklárna rozvíjela techniky, jako byla irizace, která sklárnu proslavila na mezinárodní scéně.
Eduard Schmeltzer – technologický inovátor
Eduard Schmeltzer, který se připojil k Loetzu jako technický ředitel v době, kdy von Spaun převzal vedení, hrál klíčovou roli v rozvoji nových technik a materiálů. Jeho technické znalosti a schopnost inovovat byly zásadní pro vývoj jedinečných efektů a povrchových úprav, které se staly synonymem pro sklárnu Loetz.
Von Spaun a Schmeltzer rozpoznali význam spolupráce se špičkovými umělci a designéry té doby. Příchod Eduarda Procházky do role ředitele znamenal přelom v orientaci firmy od užitkového skla k nevídaným uměleckým výšinám. Spolupráce s umělci jako Koloman Moser, Josef Hoffmann a Michael Powolny z Vídeňské secese znamenala, že sklárna Loetz nejenže vyráběla sklo na nejvyšší umělecké úrovni, ale také byla na čele designových trendů. Tito umělci přinesli do sklárny nové myšlenky a pomohli formovat její jedinečný styl.
Umělecký rozkvět a inovace
Výroba irizovaného skla se stala ikonou sklárny Loetz. Toto jedinečné sklo, jež mění barvy podle úhlu světla, si získalo mezinárodní obdiv a stalo se vyhledávaným sběratelským artiklem. Za použití alkoholového roztoku chloridu cínatého, sklárna vytvářela povrchové úpravy, které sklu dodávaly nádherný irizující efekt. Tato technika, spolu s uměleckými dekory a inovativním designem, znamenala, že skla Loetz byla nejen krásná, ale i technicky vyspělá.
Významné typy výrobků
Loetz se specializoval na široký sortiment skleněných výrobků, včetně váz, mís, lamp a dekorativních předmětů. Každý kus byl výsledkem mistrovského řemeslného zpracování a uměleckého cítění, což zdůrazňuje význam sklárny v historii uměleckého skla. Mnoho originálních dekorů vytvořených ve spolupráci s významnými designéry bylo patentováno, a i přes absenci signatur jsou díky výzkumu a charakteristickým technikám jednoznačně identifikovatelná jako díla sklárny Loetz.
Zánik a nezničitelný odkaz
I přes svůj úspěch sklárna čelila finančním obtížím, které vyvrcholily v konkurzu v roce 1911. Firma se sice z konkurzu dostala, ale další finanční krize a tragický požár v roce 1930 ji značně oslabily. Sklárna pokračovala v činnosti pod různými názvy až do roku 1947, kdy byla její činnost definitivně ukončena.
Přesto odkaz sklárny Loetz zůstává živý. Její výrobky jsou stále vysoce ceněné mezi sběrateli a vystaveny ve sbírkách po celém světě. Sklárna Loetz představuje nejen významnou kapitolu v historii českého sklářství, ale je také připomínkou toho, jak může být kombinace uměleckého talentu, inovace a odvahy přetavena do věčné krásy.
Expozice a uznání
Dnes jsou výrobky sklárny Loetz součástí mnoha uměleckých sbírek a jsou vystaveny v muzeích, jako je Pavilon skla v Klatovech, Muzeum Šumavy v Kašperských Horách a Muzeum Hranice, kde si návštěvníci mohou prohlédnout mistrovská díla českého sklářství.
Chcete si pořídit domů taky jeden z výjimečných kusů historie, podívejte se na naší nabídku >>>zde<<<