Dějiny umění se na počátku 20. století hodně změnily. První světová válka ovlivnila tento přechod a změnila proces vývoje. Protože mnoho umělců se v době války snažilo vyjádřit své pocity jiným způsobem.

Raný kubismus můžeme najít v dílech Paula Cézanna a jeho zjednodušeném pohledu na přírodu v jeho umění.

Paul Cézanne

Cézanne svým uměním ovlivnil Picassa i Braqua a otevřel cestu k rozvoji kubismu. Picassovo dílo Avignonské slečny (Les Demoiselles d’Avignon) otevřelo novou stránku kubismu a stalo se základním kamenem první revoluce v umění 20. století.

Obrazy vytvořené v letech 1906-07 jsou prý prvními znaky “kubistické myšlenky”.

Picasso byl rozhodně ohromen a ovlivněn obrazem Paula Cézanna Koupající se ženy před stanem, a to kompozicí námětu a perspektivou použitou v díle.

Tento přístup pak použil v již zmíněném obraze Avignonské slečny, když vytvořil odlišnou perspektivu pomocí trojrozměrných ženských aktů a dvojrozměrného prostoru včetně ornamentů v místnosti.

Paul Cézanne, Koupající se ženy před stanem, 1883-85, Staatsgalerie Stuttgart

Georges Braque

Když navíc Guillaume Apollinaire (1880-1918) seznámil Picassa s Georgesem Braquem, který již v roce 1907 ohromil dílem Avignonské slečny (Les Demoiselles d’Avignon), doplnil kubismus své přední představitele. Rané přátelství ovlivnilo Braquea k vytvoření obrazu Velký akt v roce 1908.

Zatímco v roce 1910 převzali vedení v dějinách kubismu přední umělci, kubističtí umělci se rozdělili do dvou skupin nazvaných galerijní kubisté (Braque a Picasso), které stály proti salonním kubistům (Robert Delaunay, Henri Le Fauconnier, Albert Gleizes a Jean Metzinger).

K tomuto rozdělení došlo, když Picasso odmítl vystavovat svá díla v salonech a Braque jeho rozhodnutí následoval.

Georges Braque, Velký akt, 1907-08, Paříž, Musee national d’art moderne

Ranní éru kubismu (1906/1907-09) zdiskreditovali tito dva malíři, kteří změnili primární téma v uměleckých dílech, neboť již nenapodobovali přírodu, ale vytvořili vlastní realitu.

Navázala na analytický kubismus formovaný Picassem a Braquem.

Jejich motivy zobrazují nejen různé perspektivy současně, ale jsou také fragmentovány do menších forem, díky čemuž se stávají kulisami fyzického celku.

Pablo Picasso, Dívka s mandolínou, 1910, New York, Muzeum moderního umění

Se začátkem první světové války se však situace umělců velmi změnila. Mnozí umělci byli v té době ještě mladí a většinou narukovali do armády. Komunikace mezi nimi se narušila a kubismus jako samostatný umělecký styl se ve zmatku první světové války ztratil.

Autor: Emre Kagitci DailyArt magazine

Překlad: Janka Girgošková

Translate »

Produkt byl přidán do košíku

Zobrazit Košík