Poprvé jsem se s dílem Františka Kupky setkala v Centre Pompidou a pomyslela jsem si: “Páni, to byl tak zajímavý člověk a já o něm nikdy předtím neslyšela!”. Od té doby se toho moc nezměnilo, stále si myslím, že Kupka byl fascinující člověk, o jehož umění bychom měli mluvit častěji.

Symbolismus

František Kupka, Milovník knih, 1897, Pražský hrad, ČR

Kupka se narodil v Opočně (dnes Česká republika), které bylo tehdy součástí Rakouska-Uherska. Nejprve tři roky studoval malbu na Akademii výtvarných umění v Praze a poté se přestěhoval do Vídně, kde studoval na Akademie der Bildenden Künste. Psal se rok 1892, tedy několik let před Klimtovým oznámením o založení hnutí Secese v roce 1897, přesto už byl ve vzduchu cítit závan změn. V těchto letech Kupka vytvářel díla v secesním stylu, který spojoval symbolismus a naturalismus.

Teosofismus

František Kupka, Počátek života, 1900, Centrum Georges Pompidou, Paříž

Symbolismus byl jen krokem ke Kupkově nové proměně. Byl to citlivý člověk, kterého již v době dospívání seznámil s duchovními představami o kosmu jeho zaměstnavatel, sedlář, u něhož Kupka jako mladík pracoval. Zkoumání vztahu mezi geometrií a spiritualitou bylo jedním z témat, která dominovala jeho životu a dílu. Pravděpodobně již v roce 1894 se zapojil do teosofického hnutí a byl fascinován východními filozofiemi. O dva roky později se přestěhoval do Paříže, kde začal studovat na Juliánské akademii.

Fauvismus

František Kupka, Roviny podle barev, Velký akt, 1910, Solomon R. Guggenheim Museum, New York

Když se přesunul do centra uměleckého vesmíru, začal navštěvovat výstavy. Nepochybně viděl díla neoimpresionistů a fauvistů, jejichž jasná paleta a závislost na barvě jako výrazovém prostředku ho inspirovaly k experimentování s různými styly. Mezitím se živil karikaturami pro různé satirické časopisy. Na tomto obraze vidíme jeho múzu a manželku Eugénii, jejíž tělo je tvořeno výhradně barvami.

František Kupka, Rodinný portrét, 1910, Národní galerie Praha

Futurismus

Madame Kupka mezi vertikálami, cca 1911, MoMA

V roce 1909 zveřejnili italští futuristé svůj první manifest na stránkách francouzského tisku Le Figaro. Jejich experimenty se zachycením pohybu v malbě a sochařství nebo s přetvářením hudby, které korespondovaly s jeho vlastními pokusy a s jeho teoriemi o pohybu a barvě a o vztahu mezi hudbou a malbou, ho hluboce zasáhly.

Orfismus

František Kupka, Warm Chromatic, 1912, Museum Kampa, Praha

Vynález radiografie na přelomu století, kubismus a vytvoření orfismu Robertem Delaunayem byly pro Kupku mezníkem při hledání alternativní dimenze reality. Prostřednictvím jakéhosi malířského rentgenového vidění analyzoval pohyb a formu a směřoval přímo k jedinému možnému směru: cestě abstrakce.

Autor: Magda Michalská

Zdroj: www.dailyartmagazine.com

Translate »

Produkt byl přidán do košíku

Zobrazit košík